Nevím, proč se stále dohadujete - je to žabomyší válka. Místo aby byli obyvatelé Vimperka hrdi na to, že mají nový zvon a že i oni přispěli finanční částkou na pořízení zvonu - jakoukoliv, tak se zde pořád jen dohadujete, kolik stála cesta, z jakých peněz apod. Taková událost, jako je nový zvon není každý rok a není v každém městě. Takže místo radosti a hrdosti jsou tu opět hádky, to je docela ostuda.

Vážený pane Strako, budete-li mít čas, možná byste mohl pro Vimperk a okolí zpracovat a doporučit vyhlášku na zrušení oslavy sv. Mikuláše a zpětzavedení Dědy mráze. Ušetřilo by se minimálně personálně 1-3 andělé a 1-5 čertů. Taktéž doprava by se výrazně zlevnila, jeden člověk snad může Vimperk obejít i pěšky. No nakonec, rodiče ty dárky mohou předat sami. Z ušetřených peněz by se mohl postavit chrám konzumu, ten by v žádném případě nebyl předmětem církevních obřadů a už vůbec by nebyl vysvěcen (a navíc by tam mohlo být pekelně draho).

Původně jsem se nechtěl k této věci vyjadřovat. Přiměly mne k tomu až některé komentáře.
Především se mi nelíbí spojování až zaměňování zájmů a cílů katolické církve a města. Pořízení nového zvonu mělo zůstat výhradně záležitostí místní farnosti, pro jejíž liturgické obřady je primárně určen. Romanticky laděné řeči o dalších funkcích zvonu, byť možná některými lidmi upřímně cítěné, především zakrývají podstatu věci a mají k projektu přitahovat další lidi.
Cesta k odlití zvonu byla nepohodlná, drahá a hloupá věc. Obávám se, že skutečným nejspíš podvědomým důvodem byla touha dvou věřících lidí v čele radnice být u zrodu něčeho, co je bude přesahovat, co zde bude dlouho přetrvávat, až oni zde nebudou. A tak to z obecních peněz zařídili, a to nejen pro sebe, a zřejmě to upřímně považovali a považují za správnou věc. Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
Nedá mi to nesrovnat s jinou obdobnou věcí z naší historie vskutku slavnostní pro většinu národa /a ne jen pro pár procent věřících/ s postavením Národního divadla. Lidé se na ně skládali dobrovolně a s nadšením /moje praprababička Kateřina Antošová přispěla dvouzlatkou; ona i její potomci na to byli hrdí i proto se ta informace dochovala/. Položení základních kamenů bylo slavností, na kterou se sjížděli lidé z celé země. Obce či spolky cesty často organizovali, lidé však cestovali na své náklady!! Chtěli být při tom a na rozdíl od součastníků nebyli zvyklí natahovat dlaň po obecních penězích. Čest by jim to nedovolila.
Paní Vávrová pravdivě říkáte, že všechny košile vyrábíte stejně, a proto do výroby i košil pro celebrity nikoho nevodíte, ale že mimo výrobní prostory děláte přehlídky a rauty, na které zvete média a slavné osobnosti. Děláte si tak reklamu. Za své prostředky. Neříkáte, že Vaše bezesporu hezké výrobky zkrášlují životní prostředí všech a na pořádání reklamních akcí nečerpáte veřejné prostředky např. z ministerstva životního prostředí. Sama v takových případech nesměšujete soukromé a veřejné. Nenechte si prosím namluvit, že pořízení nového zvonu je principiálně jiná věc.
Vím, že je rozdíl mezi malosériovou výrobou košil a kusovou výrobou zvonů. Přesto jsem také názoru, že odlití zvonu mohl zadokumentovat sám výrobce nebo tam mohl být poslán dokumentární tým, který by se vešel do jednoho osobního automobilu. I v druhém případu by náklady zadokumentování zrodu zvonu byly podstatně nižší. Účinné propagační akce k novému zvonu, obdobně jako u Vás, také nejsou plánovány a neprobíhají v prostorách jeho výroby, ale v kostele, v jehož zvonici bude zvon umístěn. Tyto akce krátkodobě přitáhnou pozornost k Vimperku. K dlouhodobému zvýšení zájmu o Vimperk z důvodu pořízení nového zvonu jsem více než skeptický.
Už vůbec pak nerozumím emotivnímu ale zmatenému komentáři o charitativní akci v Cihelně a trestnímu oznámení, které v našem právním systému i v mé praxi je až posledním prostředkem nápravy nepravostí. Před zákony si máme být všichni rovni, zákony tak mají platit i pro zvony – přesněji pro zvoníky. V novinách jsem postřehl zprávu, že v jedné ze západoevropskýc h zemí, bylo omezeno vyzvánění kostelních zvonů proto, že rušilo /překračovalo povolený limit hluku/ a domluva neměla úspěch. Žádného trestního oznámení nebylo třeba – státní správa tam zjevně funguje lépe. Kéž by tomu tak bylo i u nás.

Jinak obecně si myslím, že staré zvony do naší krajiny patří, jsou součástí naší historie a kulturního vývoje. V instalaci nových smysl nevidím. Její podpora některými lidmi nejspíš vyplývá z nejistot současného světa /sociálních i myšlenkových/, který je obklopuje. Jejich nejistota je vede k hledání opor v minulých řešeních a jejich mýtech. Mýlí se. To je ale na jiné dlouhé povídání.

Vážená paní Doubková, už nyní se těším na další Váš jistě pravdivý a nebulvární příspěvek na palčivé téma, o kterém si zjistíte veškeré podrobnosti, zeptáte se samotných aktérů a tutíž bude zcela objektivní. Titulek možná bude Omezování osobní svobody ve Vimperku - článek bude o charitativní diskotéce na podporu osob trpící nadměrným hlukem při zvonění nového zvonu. Diskotéka bude pravděpodobně pořádána v největším sále ve Vimperku pronajatém za nejnižší možnou cenu, ale ještě dřív nějaký náš spoluobčan podá trestní oznámení na zloducha Inocence. Bulváru Zdar. Nazdar.

Pane Chvale,
ta firma na Zbraslavi po povodních skončila a své zvony odlévá v Holandsku. Myslím si, že je to ta firma, ve které byl zvon odlit, ale nemám teď čas si to ověřovat.