Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Velikonoční svátky - dnes je VELKÝ PÁTEK


    velkypatek

     

    Křesťané si dnes připomínají ukřižování Ježíše Krista, je Velký pátek. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. Obřady na památku jeho umučení chystají katolické kostely, bohoslužby se konají také v evangelických sborech.

     

    Velký pátek je prvním dnem Velikonočního třídenní. Předchází mu Zelený čtvrtek, kdy se připomíná poslední večeře, a následuje Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

    Jak to bývalo...

    Na Velký pátek byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Písně se zpívaly bez doprovodu varhan a zvony mlčely.


    Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách - poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se na Veliký pátek otevírá i památná hora Blaník, kde spí   rytíři, kteří přijdou české zemi včas na pomoc, až jí ude nejhůře... Na Veliký pátek běžel každý ještě před východem sluncem k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.

     

    S Velkým pátkem byly spojené také určité zákazy. Ten den se například nesmělo pracovat na poli, aby se nehýbalo zemí, protože to by rušilo klid v zemi odpočívajícího Ježíše Krista. Nesmělo se ani bílit, neboť by to nebylo nic platné a stěny by i tak zůstaly stále špinavé. Zakázáno bylo rovněž prát prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo pralo ne ve vodě, ale v krvi umučeného Krista.

    Co jíst na Velký pátek ?

    Podle Bible jeVelký pátek dnem nejhlubšího smutku. Podle tradic by osoby starší 14 let neměly jíst masité pokrmy a od 18 let tradice povoluje jen jednou denně se najíst do sytosti. Večer se obětoval beránek, jako připomínka Kristovy oběti, ale pragmaticky i pro to, aby druhý den mohla být o nic méně tradiční jehněčí pečeně k obědu.

     

    V noci na Bílou sobotu přichází nejdůležitější událost celých Velikonoc – mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Začíná slavnostní svěcení ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před vchodem do kostela. V mnoha domácnostech se zhasínaly ohně, paní domu z něj vzala polínko a přiložila jej na oheň před kostelem. Od něj se zapálila velká svíce, zvaná paškál (znáte rčení vzít na paškál), od které si pak zapalovali své svíčky věřící. Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

     

    A jaký bude  váš Velký pátek?  Přejeme vám, aby byl pohodový a ve znamení  radostných velikonočních svátků, stejně jako dny nadcházející.

    -red, pm, dp, net-

     

     Kudy kam (nejen) za zábavou nebo poznáním o Velikonocích?

    Inspirujte se v NABÍDCE ZDE:

    velikonoce anonce

     

     

    Sdílet