Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Miniatury: Perseidy 2018

    Perseidy 2018

     

    Kéž by se zdvojila noc!

    (Sapfó)

     

         Vystupuju na Boubín, chci si nechat pořezat oči noži Perseid. Jdu kolmou cestou přímo přes Basum, buky se kroutí v měděném žáru k obzoru klesajícího slunce. Na věži mě ovívá jihozápadní vítr, sluneční kotouč se zaplétá v pavučinovém bludišti cirrů. Ale obloha v zenitu je čistá, celá dokořán pro dráhy svítících zrnek písku z komety Swift-Tuttle.

    3

         V dálce okolo 280 kilometrů vzdušnou čarou roste bouřkový mrak. Jak musí být vysoký! U mě už houstne soumrak a koruna kovadliny dosud září purpurem. To zapálili na hradbách závratného hradiště jeho obhájci rudé ohně. Ale je po boji a vše utichá, jen vítr hučí dál a dva krkavci si odpovídají dlouho do tmy, ze severní strany jim sekunduje kulíšek nejmenší.

         Nastupuje tma. Však daleká bouře dál problikává. Dívám se nad ni, zda se objeví red sprites, nadoblačný blesk, který vzniká během plusového výboje ve výškách 50 až 90 kilometrů nad zemí. Jen jednou jsem ho viděl pouhým okem z Churáňova, jinak je skoro nepolapitelný. Proto se mu říká skřítek, vzdušný duch.

         Tři plameny planet svítí. Na jihovýchodě vychází rudě zářící Mars, poněkud vpravo stojí nejvýše Jupiter a k dvojvrcholku Roklanů na západě se zvolna sklání Venuše. Červená a slábne, neodvolatelně, jako by tamtudy odcházel anděl s lampou. Stydí se za něco, čeho se dopustil v její záři. Vzdaluje se, možná polepšený, kouše se do rtů, aby nepřišel do pokušení, jelikož povětří je plné milostného volání.

     

         Slyším, jak stoupáš vzhůru na věž. Sbíhám ti po schodech naproti, necítím bolest z popraskané kůže na patách, srdce se ve mně chvěje očekáváním. Objímám tě a vedu tě vzhůru na věž. Vidím ve tmě jen tvé obrysy, poryvy větru čechrají tvé vlasy, cuchají je za mne, neboť dosud jsem nenašel odvahu je pohladit. Uléháme vedle sebe na podlahu rozhledny. Naše hlavy se dotýkají. Choulí se k sobě. Konečně ponořím tvář do tvých vlasů a opájím se jejich vůní. Bože, je možné prožívat takové štěstí? Říkáme si, že teď budeme spát až do půlnoci a pak se probudíme a budeme pozorovat létavice. Od jedné do čtyř by jich mělo létat nejvíce. Nastavuju si budíka, ale je to zbytečné. Ani jeden z nás neusíná.

         „Nemohu spát, když jsem rozrušená,“ šeptáš mi.

         Slyším tě, jak se převaluješ. Pak už to nevydržíme a sedáme si, opíráme se o zábradlí a hledíme vzhůru. Cítím tvou hlavu na svém rameni, hřeju ti dlaň. Nedýchám, abych tu zázračnou chvíli nepoplašil. Nebo zase dýchám až moc. Puls nabírá dunivých obrátek. A nad námi se zažehávají zápalná znamení naší pomíjivosti.

         Jsou chvíle, kdy spatříme tři meteory za deset vteřin. A pak zase minutu či dvě nic. I roj meteoritů potřebuje nabrat dech. Některé proletí velkou rychlostí, jen tak zakmitnou a zhasnou, jako by někdo škrábnul o mezihvězdný úpis ďábelským perkem, druhé jako by sjížděly vzduchem, zanechají za sebou kouřovou vlečku. Slzy svatého Vavřince? Spíš svítící hlubinné ryby vyvržené na břeh černé pevniny. Kluzáci, kteří se vrhli odkudsi shůry bez okovů kotvy a teď plachtí, plachtí ke svému zániku. Drahokamy, jež jsou unášeny zloději drahokamů a září o pomoc. Okuje ze svářených náušnic panny medúzy. Ohnivé jazyky plazů vystřelující do nicoty, kde každá kořist strne hrůzou. Svítící střely z děl vojska svaté Afrodity. Křísy odletující od kol Luciferova ohnivého vozu. Drobné pentagramy stržené z hrdel Antikrista. Stigmata zkratů!

     

         Nelze zaslepit cestu budoucího dosud v tmách. Naše cesty jsou jak vůdčí kanály blesků, křivolaké vertikální stezky, jež v jediném okamžiku zasvítí výbojem. Kanál v pustotách vesmíru má svou paměť. Kolikrát jím ještě projede výboj? Jak dlouho bude před námi naznačeno tolik cest, drahami meteorů přímými jako švihnutí bičem?

         Opět uléháme, dotýkáme se tak lehce! Hodný větře, přijď a zcuchej vlasy mé milé, ať mě šimrají laškovně po tváři. A hodný vítr duje, byť s ránem trochu zeslabuje. Měl se k dílu celou noc. Hučel v trámech věže, hrál na informačních cedulích alikvótní skladby.

         Perseus vytrvale stoupá, následuje Kassiopeiu. Z radiantu nyní vyletují létavice i dolů k severovýchodnímu obzoru. Jsi jen jedna z nich? Nebo Tě polapím do sítě jak vlaštovku, až se odhodláš k cestě na jih?

         Sestro má, přišla jsi za mnou, chráněnka noční temnoty. Dosud jsem tě nespatřil. Ale linka svítání se už zjevuje na severovýchodě. S každým poryvem větru se rozdmýchává její žár. Snímá ti z tváře závoj za závojem. Pak i poslední z těch závojů mizí. Upíráš na mě oči, v jejichž pohledu ztrácím všechnu odvahu. Ve tvých očích, ve tvých očích i poslední můj pevný bod se vypařuje jak v nehybném tornádu blankytu. Žasnu nad září tvých vlasů, nechápu, jak je mohla tato noc zatajit. Ale ony jen nabíraly sílu, aby mě mohly zaskočit jak korona prozřelého slunce na hraně rozbřesku.

         „Jsi roztržitý,“ říkáš mi s vědoucím úsměvem.

         Slunce vyšlo. Ještě chvilku, ještě chvilinku můžeme doprožívat naši blízkost, než mi odjedeš. Na podlaze u našich nohou leží rudé a šťavnaté jablko Marsu.

     

     

     

    Foto: Martin Popek a Roman Szpuk

     

    Poznámky:

    1: O red sprites jsou informace zde:

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadobla%C4%8Dn%C3%BD_blesk

    Vynikajícím fotografem těchto jevů je Martin Popek, který zachytil roj Perseid spolu s rudými skřítky právě nad touto velmi vzdálenou bouří, kterou nezachytil ani náš český radar. 

     

    MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

     

    1. Loučení s Friederike

    2. Krátká zastavení   

    3. Oheň tání 

    4. Nesouvislý dialog  

    5. Něžné objetí

    6. Mráz a srdce

    7. Tichá křídla

    8. Co si myslí planety 

    9. Bezejmenný potok 

    10. Pouť okolo andělky 

    11. Město je jiné 

    12. Osamělci 

    13. Staří a mladí 

    14. Zpáteční cesta 

    15. Chodím furt v pantoflích 

    16. Toto místo 

    17. Celé jaro  je erotické  

    18. Na Brantlové dvoře

    19. Socha Rodina 

    20. České středohoří a Šumava 

    21. Hýlové a blesk  

    22. Bělásek a děti  

    23. Omývání barev 

    24. Bolest křídel  

    25. Slunovratova noc 

    26. Květina nezradí svůj květ

    27. Barvy čaje  

    28. Ještěrčin osácek 

    29. Střet dvou vášní 

    30. Zatmění  

    31. Pavlínka

     


     

     

    MINIATURY Romana Szpuka 2017 :

      

    1. Uplakaný čert

    2. Hrušky 

    3. Vánoční vzpomínka

    4. Co všechno ten nástroj dovede

    5. Nešahej na ten sníh

    6. Otto Hrdina

    7. V údolí Losenice  

    8. Pavoučice sněžn 

    9. Šla Kačenka podle vody

    10. Vzpomínka na Krýmuse

    11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

    12. Letící oblaka

    13. Pan Kodýdek

    14. Cesta pulsu

    15. Život a smrt

    16. Deštníky

    17. Poklady

    18. Krucifixy

    19. Velikonoční vejce

    20. Koza v kapli

    21. Kolečka vypálené trávy 

    22. Boubínská noc 

    23. Ovečky

    24. Bratři Kazarovi  

    25. Domov

    26. Táta 

    27. David je fatalista

    28. Noční bouřka na Boubíně 

    29. Fenka a okoun 

    30. Duha 

    31. Cestou z Najmanky na Radost 

    32.Žluna 

    33. Rehabilitace 

    34. Bez střechy

    35. Jako bílý šátek 

    36. Nepoučitelní

    37. Dobršská brána 

    38. Hvězdy a psík 

    39. Malá ťapkající holčička 

    40. Zářijové plody 

    41. Buchingerův dvůr  

    42. Pouť na Luzný 

    43. Jaké má oči?  

    44. Nejmanka u Hrbu  

    45. První sníh  

    46. Úplňková noc 

    47. Jepice 

    48. Herwart a Empedokles 

    49. Dálky na dosah 

    50. Lidská zima

    51. Gráve Gabréta 

    52. Flöhturm 

    53. Blízkosti opuštěných

     

     

    Sdílet