Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vzpomínka na pilota Matěje Pavloviče


    Byly jich stovky, československých letců, kteří opustili svou obsazenou vlast, aby se po strastiplné pouti Evropou zapojili do bojů o opětovné osvobození republiky. Jen málo se jich dočkalo konce války. Většina z nich dokonce ani nezaznamenala žádný výraznější úspěch v podobě sestřelu či velkého počtu odlétaných misí. Smrt je dostihla dřív, než se stačili nějakou formou zapsat do válečných statistik. Přesto bylo jejich hrdinství stejné jako u jejich slavnějších kolegů. Jedním z těchto „pozapomenutých hrdinů“ byl i rodák z nedalekých Vlkonic Matěj Pavlovič.

     

    V sobotu 11. července si od 15.00 ve Vlkonicích připomeneme 100. výročí jeho narození.

    Pavlovc - pozvanka

     

    MATĚJ PAVLOVIČ (7.3.1915 - 20.4.1941)

     

    Narodil se 7. března 1915 ve Vlkonicích.

    Pilotní kurs absolovoval v rámci akce „1000 pilotů“.

    Po obsazení ČR hitlerovci odchází spolu s dalšími kolegy do Polska. Po prezentaci na čs. konzulátě v Krakově je spolu s dalšími umístěn v táboře v Malých Bronovicích. Poté odjíždí spolu s ostatními do přístavu Gdyně, odkud měl na švédské lodi Castelholm pokračovat do Francie. Dne 29.7. 1939 však spolu s Josefem Františkem, Josefem Balejkou a dalšími piloty přijímá nabídku polského velení a skupina čítající celkem 13 mužů se rozhoduje pokračovat v boji v řadách polského letectva.

    Jsou převeleni na leteckou základnu v Deblinu, kde je 2.9.1939 zastihne začátek války, když je tato základna naprosto zničena náletem 88 Heinkelů He 111 od KG4. A právě zde se jeho osud spojuje s osudem později nejúspěšnějšího pilota v bitvě o Británii, s Josefem Františkem.

    Společně odjíždějí na letiště Góra Pulavska , kde jsou určeni k přelétávání nepoškozených letounů do zázemí.

    Dne 7.9.1939 jsou na letišti Sosnowice Wildkie u Parczeva začleněni k jednotce Pluton Rozpoznawczy Eskadry Cviczebnej. Jednotka disponovala 15 cvičnými letouny RWD 8 a PWS 26 a jeím velitelem byl por. Zbigniew Osuchovski.

    Po dalším ústupu je tento oddíl 16.9.1939 přidělen k dispozici veliteli obrany města Lucku. Ve dnech 18. – 22.9. vykonávají naši piloti společně s Poláky průzkumné a spojovací lety v oblasti postupu Wermachtu.

    Ve dnech 19. a 20. 9. 1939 napadla trojice čs letců ve složení Josef František, Matěj Pavlovič a Josef Balejka na neozbrojených průzkumných dvojplošnících v prostoru Kamionka Strumilowa několik německých obrněných kolon a pomocí ručních granátů shazovaných ve svazcích z paluby letadla se jim podařilo zničit nebo znehybnit na 80 tanků a automobilů. Za to byli už 21.9. jako první Čechoslováci vyznamenáni Polským válečným křížem.

    Dne 22.9. se zbylých 6 letounů letky shromáždilo k přeletu do Rumunska, tři z nich pilotovali Češi.

    Letci přistáli na letišti Ispas a pak pokračovali přes Černovice a Jassy do Pipery, kde však byli internováni.

    Již 26.9. se jim podařilo z internace uprchnout. Dostali se do Bukurešti a poté co se jim s pomocí barové zpěvačky podařilo obstarat dokumenty odpluli 3.10. 1939 lodí Dacia z Constance do Bejrútu. Odtud pak pokračovali lodí „Théophile Gautier„ do Marseille. Na francouzskou půdu vstoupili 20.10. 1939.

    Zde v kasárnách cizinecké legie pokračoval jejich základní výcvik. Naštěstí zasáhla náhoda a díky jednomu polskému seržantu jsou tito Čechoslováci z legie propuštěni a přiděleni k polské letecké jednotce v Le Bourget. Nejprve se však v Lyonu přeškolují na francouzské stroje. V březnu se jejich kroky rozcházejí. Matěj Pavlovič je přidělen do Montpelier, kde absolovuje stíhací výcvik. Podle dostupných údajů se do bitvy o Francii aktivně nezapojil.

    Po kapitulaci Francie se spolu s ostatními dostává do Anglie, kde se v jihoanglickém Falmouthu opět setkává s Balejkou a Františkem a společně odjíždějí na výcvik do skotského Glasgowa a odtud do Blackpoolu.

    2.srpna 1940 je na letišti Northolt nedaleko Londýna zformována 303. polská stíhací peruť „Tadeusze Kosciuszka“, která se stala nejúspěsnější perutí bitvy o Británii se 126 potvrzenými sestřely, z nichž plných 17 padá na konto Josefa Františka ( padl 8.10. 1940).

    pavlovič a spit

    K této peruti je Matěj Pavlovič přidělen 9.12. 1940 a aktivně se zůčastňuje jejích bojových akcí, bohužel ne nadlouho. Už 20.dubna 1941 je na hlídce nad severní Francií sestřelen. Šest Spitfirů 303. sqdr. napadlo osm Messerschmidtů Bf 109 doprovázejících Junkers Ju 88. Jeden Bf 109 byl sestřelen a další byl sestřelen pravděpodobně, Junkers musel poškozen nouzově přistát.

    Jedinou ztrátou na polské straně byl právě Spitfire Mk.II A (seriové číslo P7859)(RF-) sgt. Matěje Pavloviče, který byl sestřelen v 11.10 Bf 109 od I/JG 51 poblíž Le Touguet.

    Sgt. /čet. Matěj Pavlovič je pohřben na hřbitově Boulogne – sur- Mer ve Francii v části hřbitova vyhrazené polským příslušníkům v hrobě č. 8-A-19.

    Po revoluci byl Matěj Pavlovič in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

     

    hrob

    (doc)

     

    Použité materiály: Jiří Rajlich, Jiří Sehnal: Stíhači nad Kanálem

                                 Jiří Rajlich: Esa na obloze

                                 František Loucký: Mnozí nedoletěli

                                 Eduard Čejka: Bitva o Francii

    Internet: Britské Listy- Vladimír Ambros – český čtyřlístek

                 Klub Letecké Historie Jindřichův Hradec

                 Životopis Josefa Balejky

    Fotografie : Jiří Rajlich : Josef František - Pokus o pravdivý příběh československého stíhače

    Sdílet