Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Přemysl Pitter - evropský humanista

     

     

     

    Dörr o Pitterovi: „Jeho myšlenky byly nadčasové“

     

     

     

     

     

    Freyung (odkaz na originální článek)

     

     

     

           "Přemysl Pitter - evropský humanista". Tak se jmenuje výstava, která se bude konat od 9. do 29. listopadu 2019 v prostorách pojištovny /Sparrkasse/ ve Freyungu. Zabývá se životem a dílem velké osobnosti německo-českých vztahů dvacátého století, která se vyznamenala jako ochránce lidských práv v období krvavého nacionalismu. O mathiasPřemyslovi Pitterovi a výstavě jsme před jejiím konáním hovořili s generálním ředitelem Ackermann-Gemeinde Matthiasem Dörrem.

     

     

     

     

     

    Pane Dörr: Pracujete jako federální ředitel společnosti Ackermann-Gemeinde. Prosím, vysvětlete nám stručně cíle a záměry sdružení?

     

     

           Komunita Ackermann se aktivně podílí na německo-českém sousedství a angažuje se pro-evropsky. Tento závazek pramení z historie sdružení: byl založen v roce 1946 katolíky z Čech, Moravy a Slezska, kteří po druhé světové válce museli opustit své domovy.

     

     

     

     

    "Vždy stál po boku dětí.".

     

     

     

     

           “Ackermann-Gemeinde” od počátku vedla kampaň za integraci ve prospěch dialogu a usmíření mezi Němci a Čechy. V současné době existuje v sousední zemi mnoho kontaktů a každoročně se uskutečňuje velké množství setkání a přeshraničních společných projektů. Nejvýznamnějším partnerem je česká “Sdružení Ackermann-Gemeinde”, která byla založena v roce 1999 v Praze jako česká sesterská organizace.

     

     

     

     

    Výstava ve Freyungu je věnována evropskému humanistovi Přemyslovi Pitterovi. Jakou roli hraje v německo-českém kontextu?

           

           Přemysl Pitter představuje významnou českou osobnost, jejíž život zrcadlí tragické dějiny střední Evropy dvacátého století. Vždy stál na straně dětí - bez ohledu na to, zda byly české, německé, židovské nebo křesťanské. Podporoval tehdy židovské děti během nacistické okupace a pro změnu po válce vytvořil pro děti, které přežily hrůzy koncentračních táborů, rekreační domy. Po válce v létě 1945 zažil pro změnu situaci v českých internačních táborech pro Němce. Z těchto táborů zachránil německé děti a vzal je do svých domovů. To vyžadovalo stejnou odvahu a samozřejmě se to setkalo s velkou nelibostí v tehdejší době prudkého nacionalismu.

     

     

     

     

    Co vše je na výstavě k vidění?

     

           Výstava na jedné straně sleduje Pitterův život a jeho práci. Za zmínku stojí kromě již popsané pomoci ohroženým dětem i jeho průkopnická práce jako pedagoga. V meziválečném období se staral o děti a mládež ze sociálně slabých rodin na pražském Žižkově. Jde ale také o jeho práci v západoevropském exilu. Zanechal hluboký dojem na každého, kdo byl tehdy “do Pittera” zapojen. Yehuda Bacon, židovský umělec, který přežil Osvětim, a sám se roku 1945 označil jako „Pitterovo dítě“, v jednom rozhovoru uvedl : „Pitter mi vrátil víru v lidi.“ Na druhé straně jsou na výstavě prezentovány jeho myšlenky na základní otázky. Jsou to opravdu fascinující skutečnosti a svědčí o silné víře. Pitter byl ve svých myšlenkách nadčasový.

     

     

     

     

    "Musíme neustále získávat nové lidi".

     

     

     

     

    Co by si dnes Přemysl Pitter představoval pod pojmem „dobré sousedství“?

     

           Předně si myslím, že Pitter by měl ze současného stavu střední Evropy radost. Komunistické režimy padly, Němci a Češi jsou pospolu v Evropské unii a hranice ztratily na významu. Pitter si toto přál: hranice států je již nerozdělují a stávají se nevýznamnými. Zároveň by ale nebyl se současnou situací spokojen. Pro něj například patří k dobrému sousedství otevření tabuizovaných témat zabývající se historií a přiznávání si vlastní viny. Přestože se zde toho událo hodně - a my jsme to také jako Ackermann-Gemeinde podporovali a oceňovali, stále ještě musíme podniknout několik kroků, abychom mohli mluvit o společné kultuře vzpomínek a setkávat se navzájem bez předsudků. I když se historické události staly před desítkami let, účinek mají ještě dnes.

     

     

     

     

    vlajky

    Jak vnímáte současný vztah mezi Bavorskem a Čechy?

     

           Sousedství mezi Čechy a Němci se od roku 1989 velmi dobře rozvíjelo. Zpočátku se oddaní lidé pohybovali po obou stranách Šumavy. Po desetiletích oddělení železnou oponou vytvořili nový základ pro naše sousedství. Uskutečnilo se mnoho aktů smíření. Vznikla partnerství na místní a církevní úrovni. Úzce začala spolupracovat rozvíjející se občanská společnost. Spor o německo-české prohlášení v 90. letech byl vyčerpávající, ale posunul nás výrazně kupředu. Je potěšující, že bavorský premiér Horst Seehofer a bavorská politika nyní dává České republice váhu a pozornost, kterou si jako přímý soused zaslouží.

     

     

     

     

    Co se musí stát, aby se vztah mezi našimi dvěma národy v budoucnosti i nadále zlepšoval?

     

           O dobré sousedství se musí pečovat. Potřebuje setkání, výměny, vzájemné návštěvy, partnerství, společné aktivity a projekty. Naše vztahy již nejsou ve velké pozornosti očí veřejnosti - a ani politiky. Tato „normalizace“ s sebou nese nebezpečí, že se vzájemný zájem o sebe sníží. Vždy musíme získávat nové lidi, abychom se do spolupráce mezi Němci a Čechy zapojili. Němci a Češi, Bavorové a Čechy jsou historicky, kulturně a nyní také ekonomicky propojeni tak úzce, že vztah vždy zůstane mimořádným, o což musíme velmi pečovat.

     

     premysl

     (Na fotografii Přemysl Pitter, který vytvořil rekreační domy pro děti před a po druhé světové válce.)

     

     

     

    Děkuji za váš čas a úsilí.

    Přeji Vám vše nejlepší.

     

     

    Stephan Hörhammer

    www.hogn.de  

     

    Sdílet