Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Miniatury: Jepice

    Jepice

     

         Před pár dny si na slunci naposledy vrzlo saranče zbylou nohou, dnes začalo sněžit. Je to vlhký sníh, asi ho doprovázejí i kapky deště, ale na trávě už leží bílá břečka. 

         Vracím se ze stanice. Přede mnou letí jepice. Ukazuju na ni prstem. Jepice odbočuje a mizí k lesu. Můj prst setrvá na místě, ukazuje na břízu s posledními žlutými lístky. Bříza se zachvěje, zatřepetá. Všude okolo vládne bezvětří. Možná jepice věděla, kam odbočuje. Třeba tam zejí dokořán neviditelná vrata, která vedou na nebeskou hostinu. Má tam dohodnuté nějaké taneční vystoupení.

     

    ***

     

    miniatura11 11     Vzpomínám na kamaráda a básníka Aléna Malinu. Je nemocný. Rád by za mnou přijel na návštěvu, ale těch třista metrů od parkoviště by možná nedošel. I když má ohromnou vůli. Nebojí se ani do skal. V polovině října mi poslal tuto básničku:

     

    Slunný podzimní den

     

    (park Na Sadech v Českých Budějovicích)

     

    U stromů všude plno zlata.

    A tam, kde ještě zelená,

    vítr ji hebkým stehem látá.

    Kosům se ztrácí kolena

    v záplavě žluti.

     

    ***

     

         Teď už je listopad. Těch mlh! Přes den je šero, během noci mléčný vzduch prosvětluje měsíc. Je ale na ústupu. Mohu dlouze mlčet. Jako v románu Nebeští jezdci, kdy trosečníci na člunu, umírající hlady a žízní, také jen mlčeli. Protože všechno už bylo řečeno. Všechno? Třeba ne. Třeba nějaký verš ještě čeká na svoji chvíli, na okamžik zrození jako kukla dešťové kapky, z níž se vyklube sněhová vločka.

         Alén mi poslal další báseň. Je o stromu, který je mu společníkem. Vídá ho denně z okna. Stačí jeden takový strom k poznání světa. Ba jediný list stačí. A možná jediný den života prosté jepice, která vidí to, co my, lidé, nevidíme:

     

    Ztišená noc při pohledu z okna

     

    (mezi druhou a třetí ranní)

     

    Zčeří-li vánek struny

    suchému listí,

    jež se zuby nehty

    z posledních sil ještě drží

    v již téměř bezvlasé

    podzimní koruně stromu,

    tu hudba připomíná

    vlahý déšť.

    Jak lahodná to melodie

    před ulehnutím k spánku.

     

    Wolfgangu Amadee,

    jistě jsi ji také slýchával…

     

     

    Text: Roman Szpuk

    Foto: Mlžný les na Churáňově, snímek je pořízen kamerou obskurou, dírkovou komorou.  

     

     


     

     

    MINIATURY Romana Szpuka :

     

    1. Uplakaný čert

    2. Hrušky 

    3. Vánoční vzpomínka

    4. Co všechno ten nástroj dovede

    5. Nešahej na ten sníh

    6. Otto Hrdina

    7. V údolí Losenice 

    8. Pavoučice sněžná

    9. Šla Kačenka podle vody

    10. Vzpomínka na Krýmuse

    11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

    12. Letící oblaka

    13. Pan Kodýdek

    14. Cesta pulsu

    15. Život a smrt

    16. Deštníky

    17. Poklady

    18. Krucifixy

    19. Velikonoční vejce

    20. Koza v kapli

    21. Kolečka vypálené trávy 

    22. Boubínská noc

    23. Ovečky

    24. Bratři Kazarovi 

     25. Domov

    26. Táta

    27. David je fatalista

    28. Noční bouřka na Boubíně

    29. Fenka a okoun

    30. Duha

    31. Cestou z Najmanky na Radost

    32.Žluna

    33. Rehabilitace

    34. Bez střechy

    35. Jako bílý šátek

    36. Nepoučitelní

    37. Dobršská brána

    38. Hvězdy a psík

    39. Malá ťapkající holčička

    40. Zářijové plody 

    41. Buchingerův dvůr 

    42. Pouť na Luzný

    43. Jaké má oči? 

    44. Nejmanka u Hrbu 

    45. První sníh 

    46. Úplňková noc

     

    Sdílet