Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • V nejvýše položené rybí líhni vytírají i naši jedinou treskovitou rybu


    V těchto dnech vrcholí v nejvýše položené rybí líhni u nás - v šumavských Borových Ladách - výtěr mníka jednovousého. Jedná se o jedinou treskovitou rybu na našem území a patří mezi vážně ohrožené druhy. Populace v šumavských řekách čítá několik tisíc ryb, uvádí mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek. Líheň v Borových Ladách patřící pod Správu Národního parku Šumava se jako jedna z mála odchovem mníka jednovousého zabývá.

     

     

    Na jaře se z Borových Lad dostane do šumavských řek a říček několik tisíc těchto ryb. „Celkem jediná šumavská rybí líheň vyprodukuje ročně 180 tisíc kusů rybího plůdku. Většinou jde o pstruhy obecné, které vysazujeme zhruba na padesáti lokalitách na přelomu dubna a května," uvádí Pavel Pechoušek. Pracovníci šumavského parku tak postupují podle zarybňovacího plánu stanoveného ministerstvem životního prostředí, kdy musí do svých" řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří. Podle Pavla Pechouška se jim za patnáct let činnosti v některých místech podařilo navýšit počet ryb až pětinásobně.

     

     

     

     

    „Jedna samička mníka obecného má až 800 tisíc jiker, které použijeme k odchovu. Momentálně máme osm milionů oplozených jiker, u kterých začíná období inkubace. Do dospělosti se jich dožije několik tisíc," popisuje chov vedoucí borovoladské rybí líhně Josef Šperl (na snímcích v klobouku s dalším pracovníkem rybí líhně Vlastimilem Kučavou).

     

     

    Správci rybí líhně zachytí jikry do hustých sítí a potom je vloží do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka. „V půlce března se vylíhne plůdek, který vysadíme do šumavských vod a potoků. Tím chceme jejich počet na Šumavě neustále navyšovat. Od doby, kdy mníka na Šumavě vysazujeme, se jeho počet minimálně zdvojnásobil," říká Josef Šperl.

     

     
    Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. „Čím mají mníci studenější vodu, tím je to pro ně lepší. Tím jsou aktivnější," doplňuje Šperl. „Mník pomáhá ostatním druhům ryb v řekách. Protože se v ní chová stejně jako liška v lese," dodává Josef Šperl.

     

     

    (jr)

     

    Foto: Štěpán Rosenkranz, Správa NP a CHKO Šumava

    Sdílet