Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Duchovní pohled P. Tomase


    DUCHOVNÍ POHLED OTCE TOMASE

    Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice. Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat, budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům. A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce. Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“                                                   

                                                                               Evangelium podle Matouše, kapitola 10, verše 16 až 22

     

    To, co Ježíš popisuje, zažilo mnoho věrných křesťanů v naší zemi za dob komunistické diktatury. V té době, se za křesťany za Železnou oponou modlili jiní. Jak často si my nyní vzpomeneme na ty, kteří jinde musí skutečně trpět pro svou víru, když mi žijeme v relativním blahobytu a pokoji. Průzkumy ukazují se, že každý rok je na světě průměrně 100 tisíc křesťanů různého vyznání zabito pro svoji víru, jeden každých 5 minut.

    Sociolog Massimo Introvigne, vedoucí Observatoria pro náboženskou svobodu při italském ministerstvu zahraničí, v deníku Corriere della Sera (28. 12. 1202) k tomu říká: „Odmítavé reakce prozrazují něco důležitého. Problém pronásledovaných křesťanů je natolik podceňován, že jsou-li citována čísla v celé své hrůze, zdají se mnohým Evropanům a Američanům neuvěřitelná." Tvrdí, že velmi věrohodné průzkumy ukazují, že kvůli tomu, že se lidé přiznávají ke křesťanství, strádá 10% ze dvou miliard křesťanů, tedy 200 milionů lidí, zejména v Africe a Asii. „Pronásledování křesťanů je dnes největší krizovou situací v oblasti protinábožensky motivovaného násilí a diskriminace. Není jiného náboženského vyznání, které by bylo srovnatelně pronásledováno, někdy i pokusem o masovou genocidu jeho stoupenců."

     

    Křesťané jsou už více než dvě století na straně pronásledovaných, nikoli pronásledovatelů. Zdá se, že je to v dnešním světě z veřejných osobností snad už jen papež, kdo pravidelně poukazuje na chybějící náboženskou svobodu a staví se jako ochránce pronásledovaných pro víru. Kirche in Not, katolická charitativní organizace v roce 1947 založena nizozemským premonstrátským knězem Werenfriedem van Straatenem, dnes působící po celém světě, právě vydala 175 stránkový dokument s názvem „Křesťané v nouzi". Dokument popisující situace v 16 zemí ve světě, kde jsou, místo dodržení práva na náboženskou svobodu, křesťané pronásledováni. Ve většině případů se jedná o muslimské státy nebo státy, kde většina obyvatel se hlásí k tomuto náboženství. V úvodu píše Matthew Hassan Kukah z nigerijského biskupství Sokoto, že křesťané v této oblasti trpí radikalizací fundamentalistických muslimů, kteří se cítí posilněni ve svém boji úpadkem křesťanství v západním světě. Nejzávažnější porušitelé náboženské svobody jsou Birma, Čína, Eritrea, Irán, Severní Korea, Saudská Arábie, Súdán a Uzbekistán. Státy, které dělají vše proto, aby se do této skupiny brzy také dostaly jsou Egypt, Irák, Nigérie, Pákistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Vietnam.

     

    Jak se k tomu postavit? Překvapení a nevíra nejsou pro nás křesťany volbu, neboť sám Ježíš nám předpovídal, že nerozmělněné a žité autentické křesťanství je vždy kamenem úrazu. Odpověď na to, jak tuto otázku vyřešit, také nemáme, protože sám problém lze stěží formulovat vzhledem k rozsahu, hloubce a zároveň odlišnosti toho, co ponouká k násilnostem a vraždění těch, kteří věří v mírumilovné evangelium. Co můžeme dělat my? Na prvním místě si můžeme více v modlitbě vzpomenout na pronásledované křesťany ve světě. Dále děkovat Bohu za svobodu náboženství, kterou sami můžeme prožívat a zpytovat svědomí, jak s touto svobodou nakládáme, zda jsme nositeli a dárci pokoje. V neposlední řadě, pokud se dočteme o nějakém konkrétním pronásledování, nebojme se napsat pohoršený dopis dotyčné vládě prostřednictvím velvyslanectví. Pokud každý přispěje takovou kapkou do oceánu nespravedlnost, pomalu se promění.

    P. Tomas

    Sdílet