Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Pět desítek vědců píše ministrovi


    Přes 50 profesorů a docentů zabývajících se ochranou přírody žádá ministra Brabce o zachování divočiny v NP Šumava

     

    Ministr Brabec obdrží dnes otevřený dopis žádající ochranu divočiny v NP Šumava, který podepsalo 33 univerzitních profesorů, 24 docentů a další výzkumníci, zabývající se ochranou přírody a biodiverzity [1]. Vědci v něm vyjadřují obavu o osud tohoto největšího českého národního parku, jenž bude ovlivněn především novým zákonem a právě projednávaným plánem péče. Tyto dva dokumenty určí, zda se park otevře ještě více nové výstavbě či nikoli a jak velká bude jádrová zóna, kde budou horské lesy, rašeliniště, řeky a potoky ponechány divoké přírodě.

    Vědci zdůrazňují, že odborné nároky na zařazení do jádrové zóny splňuje 52 % území NP Šumava a ponechání poloviny národního parku přírodě a poloviny pro šetrné hospodaření místních lidí považují za dobrý kompromis. Pokud bude současná vláda nucena z politických důvodů z těchto 52 % ubírat, apelují proto vědci na to, aby se tak stalo pouze v řádně zdůvodněných případech.

    Upozorňují, že pokud by v parlamentu prošel zákon o národním parku tak, jak jej navrhla vláda v minulém volebním období snížila by se ochrana vzácné přírody a Šumava by si nemohla podržet statut národního parku – takový název by sloužil pouze k místnímu použití a nebyl by uznáván mezinárodně. Je třeba dodat, že totéž platí pro plán péče, jenž je právě ve schvalovacím řízení na MŽP.

    Shodně s nedávno publikovanou studií prestižní britské firmy EFTEC [2] tedy z dopisu vědců vyplývá, že by Šumava v případě schválení právě projednávaného plánu péče o NP Šumava či minulou vládou navrženého zákona ztratila právě to, čím je celoevropsky unikátní – to nejlepší, co může turistům nabídnout: divokou přírodu a pocit odlehlosti, který při pobytu v ní člověk cítí.

     

     

    Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a profesor ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, řekl:

    Dopis jednoznačně ukazuje, že dle mínění nejvýznamnějších českých vědců zabývajících se ochranou přírody a biodiverzity je nezbytné ponechat zhruba polovinu území parku přirozeným procesům. Každé zmenšení této plochy by negativně ovlivnilo místní biodiverzitu a mohlo by způsobit vyhynutí vzácných druhů. Důležité je, že tento názor vědců není žádnou politickou proklamací, ale vyplývá z jejich skutečné znalosti přírodních procesů. Jak ukazuje studie firmy EFTEC, ponechání poloviny parku přírodním procesům přitom pomůže i místním obyvatelům, kteří tak neztratí to nejcennější, co mohou turistům nabídnout: divokou přírodu a pocit odlehlosti při pobytu v ní. Naivní představy místních politiků o spásném rozvoji národního parku stavbami lanovek a omezením velikosti stanovišť ponechaných přírodě k jejímu nerušenému rozvoji by značně poškodily ekonomickou situaci a kvalitu života obyvatel Šumavy. Místní lidé by byli sami proti sobě, pokud by podobné věci připustili.“

     

    Ian Dickie, MA, MSc., obchodní ředitel EFTEC a ředitel Aldersgate Group z Velké Británie, řekl:

    Rozšířit v NP Šumava území divočiny představuje dvojnásobnou výhru: pro šumavskou přírodu i pro místní ekonomiku. Toto řešení zajistí parku unikátní pozici na rostoucím evropském trhu s ekoturismem a prožitkovou turistikou. Naopak scénáře, jež slibují rozvoj Šumavy prostřednictvím velkých developerských projektů a snížením rozlohy divočiny, by poškodily jak přírodu, tak i na ni navázanou turistiku. Příležitost k udržitelnému růstu místní ekonomiky by byla ztracena ve prospěch zisku několika velkých investorů a dočasných pracovních příležitostí.“

    ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     

    [1] Všichni signatáři dopisu jsou renomovaní vědci, většinou vedoucí pracovníci. Je zde zastoupena prakticky celá škála nejvýznamnějších odborníků, zabývajících se ochranou přírody a biodiverzity v ČR. Mezi signatáři je 33 univerzitních profesorů, 24 univerzitních docentů, z toho řada vedoucích pracovníků pracovišť, zabývajících se ochranou přírody a biodiverzity, ať již z ústavů Akademie věd nebo z nejprestižnějších českých univerzit (Karlova, Masarykova, Palackého, Mendelova, Jihočeská): 9 ředitelů a 2 zástupci ředitele ústavů Akademie věd nebo univerzit, 1 rektor, 1 emeritní děkan, 2 proděkani, 6 vedoucích kateder, 2 zástupci vedoucích kateder, 9 vedoucích oddělení či sekcí a další.

    [2] EFTEC (Economics for the Environment Consultancy) je renomovaná britská expertní společnost, která pro své zákazníky zpracovává hodnocení ekonomických nákladů, přínosů a řešení při rozhodování o krajině a přírodních zdrojích. Pracovala mj. pro Evropskou komisi, pro britská ministerstva, pro americkou, nizozemskou, finskou, kanadskou nebo jihoafrickou vládu, pro OSN, Světovou banku či Evropskou investiční banku. Najímají si ji také velké firmy, jako je Unilever nebo British Gas.


    Sdílet





    Komentáře   

     
    #3 Zdenek Ch. 2014-02-08 06:14
    co kdyby těch 50 vědců flakačů vzalo si nějaký monterky holinky a vědecky s motykama šli a nasazeli každý 100 nových stromku za každý uschlí les to by bylo zaslužnější ochrana přírody než mlejt pantem tim přírodě nepomužete jen kecat ale když tam nasazíte javurky buky jedličky habry jeřaby duby sem tam nějaký smrček tak to bude lepší tim totiž pomužete nejvíce protože jestli simislíte že když uschl smrkový les že tam narostou třeba okurky tak ste na omylu to tam musíte nasazet dale vědatoři ochrana přírody ano ale za podmínek že budou upotřebeny i zájmy domoodýho obivatelstva budou zde mít praci když šumava tak prace v lese v obcích se budou moct rozvíjet stavět si lide domečky jedno jaký jak vypadaj budou moct vznikat malé tovarničky na výrobu tu atam nějaký ten ližařský areal neuškodí je to také zdroj malého počtu pracovních příležitostí ono v praze je to snadný najít praci ale na okraji republiky na jejim začatku je to jako rebus něco najít je to jako hledat jehlu vkupě sena v seníku v cejslicích
    Citovat
     
     
    #2 Ing.Libor Bezděk 2014-02-05 19:49
    :zzz Prosím Vás, je dobře, že je chráněna příroda. To, že jí uznává a podporuje 33 profesorů a 24 docentů (patrně z Prahy), je potěšující. Myslím si, že ne jen tato elita, je pro "neposkvrněnou" Šumavu, ale i hodně (většina)obyvat el tady na Šumavě žijících. Ovšem je nutno se také podívat na živé tvory, kteří se nazývají LIDÉ ŽIJÍCÍ ZDE. Myšleno na Šumavě a ne v Praze. Já jako občan této republiky bych chtěl zachránit naopak Pražany. Žijí v nezdravém prostředí jednak dobrých odměn. Ale to vypadá na závist od Šumaváků, kteří za chleba musí bojovat ne jen hubou. Ale i pražský nezdravý způsob žití obecně. Je jich cca 10% národa, ale jsou schopni kecat všem do kafe. Ale zachraňme je návrhem, aby v Praze bylo zrušeno autobusové spojení, dále metro a tramvaje. Proč se ptáte? Autobusy jsou z hlediska ekologie snad jasné. Ale proč metro a elektrické dráhy? No jasné je, že pod jejich koly může skončit i několik nevinných Pražáků. A proto hlasujme tady pro ochranu obyvatel Prahy a rozhodněme o nastolených otázkách. Za Prahu zdravější Vimperáci. Příště bude-li zájem o zlepšení ovzduší ve větších městech včetně Prahy podáme další požadavky.
    Za všechny Ing.
    Libor Bezděk Vimperk
    P.S. zažil jsem totiž debatu s jedním z aktivistů pro tento region a byl jsem na pokraji mdla z jejich fanatismu. A byl to právě jeden z profesorů, kteří jsou přesvědčeni o své pravdě svojí duší a nekoukají okolo sebe na život, práci a dobýváním živobytí jiných.
    Citovat
     
     
    #1 Jana Hrazánková 2014-02-05 15:24
    Vážení, tak si říkám, co by se stalo, kdyby NPŠ přestal být mezinárodně uznávaným národním parkem. Obávám se, že nic. Je to jen taková zaklínací mantra. Také se zde píše o stavbách lanovek, já vím jen o jedné. Nebo je použití množného čísla záměr? Také netuším, kde by se měly vzít developerské projekty. Např. na Borových Ladech byla několik let k prodeji bývalá rota PS. Během let se cena snižovala a snižovala a nikde žádný kupec. A to se jednalo o rozsáhlé pozemky na skvělém místě směrem na Knížecí Pláně. Tak kde ti developeři byli? Asi dávali interview některé z britských firem.
    Citovat